Září 2015

Co mi vadí při komunikaci

27. září 2015 v 19:25 | Láry fáry |  Krátká zamyšlení
Všichni se shodneme na tom, že komunikace je pro náš život velmi důležitá. Většina lidí zná její základní pravidla a každý z nás dokáže vysvětlit, jaká by komunikace měla teoreticky být. Jak už to však často bývá, teorie a praxe jsou často na míle vzdálené pojmy a mně už někdy dochází trpělivost!
Naprostá většina lidí vám potvrdí, že nemají rádi, když při komunikaci chybí oční kontakt. V dnešní době je "viníkem" většinou mobilní telefon. Spoustu lidí se sice dokáže soustředit na rozhovor i při psaní SMS zprávy, ale absence očního kontaktu v tomto případě dokáže komunikaci přinejmenším znepříjemnit.
Ještě horší situace nastává, pokud vás protějšek ignoruje i sluchově. Pak se ovšem nejedná o komunikaci, ale o mluvení do prázdna. Ani přílišná úsečnost debatu dozajista nerozvine.
Naopak se někdy může stát také to, že se člověk vůbec nedostane ke slovu, což se stává zejména ve skupinách. A když už jsme u toho, ani skákání do řeči by v ideálním světě nemělo existovat...
Velmi mě obtěžují vulgární rozhovory. Myslím ty opravdu vulgární- takové, které by musely přijít o polovinu obsahu, aby mohly být zveřejněny. Mnoha lidem vulgarismy nevadí, avšak já osobně k nim nepatřím. Objektivně mohu napsat, že volená slova mají značný vliv na to, jakou si uděláme o hovořícím člověku představu.
A na závěr- asi nejčastější chybou v komunikaci je to, když zkrátka nerozumíme. Může to být kvůli koktání, špatné výslovnosti, nebo hlasitosti- každopádně všem to vadí. Přiznám se, že sama často mluvím nesrozumitelně. Dobrá zpráva pro mě, a pro všechny ostatní, kteří chybují, je to, že se dá komunikace cvičit. Jde o to, kdo tuto možnost využije.